Části označené hvězdičkou * jsou nepovinné. 

1. Profesní sebepojetí a filozofie výuky
2. Profesní zkušenosti
3. Plány výuky včetně korespondujících podkladů
4. Strategie hodnocení
5. Zpětná vazba

Ad 1) Profesní sebepojetí a filozofie výuky:

Popis přesvědčení, hodnot a přístupů učitele ke vzdělávání, preferovaný interakční styl, přístup k managementu chování ve třídě (strategie, které student/studentka používá k vytvoření příznivého prostředí pro učení a k efektivnímu řízení třídy), silné stránky, rozvojové cíle, inspirativní akademické či vědecké zdroje + odůvodnění (min. 1 za semestr).

Ad 2) Profesní zkušenosti:

1. Zkušenosti z praxe: instituce, ročník, jednotlivé předměty, extrakurikulární aktivity
2. Aktivity nad rámec praxí vedoucí k rozvoji pedagogických dovedností*
3. Záznamy o účasti na workshopech, seminářích, konferencích a dalších aktivitách zaměřených na rozvoji pedagogických dovedností*

Ad 3) Reprezentativní plány výuky a korespondující podklady:

Plány vyučovací jednotky včetně jejich reflexe včetně uplatněných materiálů (min. 3 plány za semestr = 9 plánů za studium s odůvodněním volby a stručnou reflexí realizace, max. 5 plánů za semestr). Jednotlivé studijní směry mohou v pokynech k ukončení studia stanovit vyšší povinný počet plánů. Přiložené plány výuky by měly vycházet především z pedagogických praxí. Mohou být též v menším měřítku zastoupeny přípravy vytvořené v rámci oborově-didaktického předmětu (např. Didaktika chemie – seminář, Reflektivní seminář), či přípravy vytvořené za jiným účelem.

Mezi specifika profesního portfolia učitele patří rozmanitost plánů (příprav) výuky a souvisejících materiálů, které může předložit (min. 2 prezentace, min. 2 pracovní listy). Některé obory (fyzika, chemie i biologie) umožňují i praktickou výuku, a proto by bylo vhodné, aby minimálně jeden z přiložených plánů výuky byl zaměřený na experiment (např. demonstrační experiment, laboratorní cvičení). Oborové požadavky mohou požadavek na experiment stanovit jako povinný.

Součástí této části je:

• Odůvodnění výběru plánů výuky
• Reflexe a hodnocení realizace
• Detailní popis přípravy, realizace a evaluace vybrané tematicky spjaté vyučovací jednotky
• Reflexe kompetencí (písemná reflexe zacílená na tři vybrané kompetence a jejich rozvoj v průběhu studia; reflexe bude opřena o model ALACT)

Ad 4) Strategie hodnocení:

Popis metod a nástrojů, které student/studentka používá k hodnocení učení a pokroku jednotlivých žáků (max. 3600 znaků). V každém semestru (celkem tedy 3) příklad hodnoceného produktu žáků, kde hodnocení přispívá k dalšímu učení žáků + odůvodnění volby.

Ad 5) Zpětná vazba:

Zpětná vazba (max. 3600 znaků / vazba) od provázejících učitelů, žáků, didaktiků, vzájemné vrstevnické hodnocení a veškeré údaje zacílené na dopad výuky na učení žáků.

V 6 předmětech bude zadán jeden portfoliový úkol, jehož zpracování bude součástí portfolia. U každého úkolu studující dostane zpětnou vazbu vyučující/ho předmětu, na jejímž základě bude možné úkol dále rozpracovat a poté jej vložit do portfolia.

Předměty s portfoliovými úkoly: Školní pedagogika, Školní didaktika, Speciální pedagogika a pedagogická diagnostika, Psychologie pro učitele II, oborová didaktika I, oborová didaktika II.

Počet portfoliových úkolů se postupně snižuje s přibývající dotací praxe (4–5 v 1. semestru, 1–2. ve 2. semestru, max 1 ve 3. semestru), nicméně na konci každého semestru je doporučeno vrátit se k již zpracovaným portfoliovým úkolům a zreflektovat, zda by bylo vhodné v kontextu nových profesních zkušeností úkol doplnit (s datem doplnění).

Ukázky portfoliových úkolů jsou v podpůrném týmu.

Každý student má na svém oboru najde vedoucího závěrečné práce a portfolia (dále „vedoucí práce“ či „školitel“) a jeho zástupce (dále „konzultant“). Touto osobou může být osoba podílející se na výuce ve studijním programu (dále „lektor programu CŽV“, případně i jiná osoba orientující se v problematice učitelství daného oboru (dále „oborový didaktik“, přehled oborových didaktiků dané aprobace můžete získat u kontaktní osoby dané aprobace). V první fázi jde o neoficiální domluvu mezi studentem a školitelem. Následně se školitel zapíše k tématu v rozpisu Studium pedagogiky pro učitele 2. stupně základní školy a učitele střední školy (odkaz pro studia zahájená v r. 2025), následně se k tématu může přihlásit student/ka a nakonec školitel potvrdí oficiálně vedení. Student by měl mít přiřazeného školitele a konzultanta včetně jeho souhlasu do 11. 1. 2026.

Kontrolní body plnění portfolia a závěrečné práce

Pro průchod studiem si student v každém z prvních 3. semestrů studia zapisuje postupně jeden z předmětů: XCZV21 Portfolio a závěrečná práce 1, XCZV22 Portfolio a závěrečná práce 2 a XCZV23 Portfolio a závěrečná práce 3. Zápočty z těchto předmětů slouží jako kontrolní body na konci každého semestru umožní průběžné plnění portfolia a závěrečné práce během celého studia. V posledním (4.) semestru je kontrolní bod nahrazen závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce, průběžně by tedy měly být proběhnout 3 kontroly postupu. Termíny pro zápočty jsou vypsány ve zkouškovém období, opravný termín může být vypsán i v prvních 14 dnech následujícího semestru.

Konkrétní požadavky na ověřované výstupy jsou studentovi/ce známy optimálně nejpozději 14 dní před termínem kontroly. Vycházejí jednak z portfoliových úkolů, dále by měly být průběžně dokladovány materiály získané samostatnou prací a volitelnými úkoly, např. z absolvovaných pedagogických praxí a souvisejících předmětů (části 3–5 portfolia: Plány výuky, Strategie hodnocení, Zpětná vazba) a v neposlední řadě ostatní části portfolia, jejichž tvorbu by si student měl rovnoměrně rozložit do svého studia (v termínu 1. kontroly např. rozpracovat části 1. Profesní sebepojetí a filozofie výuky a 2. Profesní zkušenosti a do termínů následujících kontrolních bodů je rozvíjet, po nově nabitých zkušenostech kriticky přehodnotit, aktualizovat a doplňovat).

V souboru Kontrola_plneni_portfolia_form.docx  je vyznačeno doporučené plnění jednotlivých částí portfolia v rámci jednotlivých semestrů. Splnění dílčích částí lze posunout do násl. semestru. Důležité je splnění všech částí do závěrečné zkoušky. Soubor lze též využít jako vzor vedoucím k vyznačení plnění portfolia a závěrečné práce v daném semestru a k doporučením pro semestry následující.

Postupový rozhovor

V termínu zápočtu má student možnost (ale ne povinnost) se zúčastnit postupového rozhovoru. Tento rozhovor umožňuje objasnit záměry studenta/ky při plnění portfolia, vyhodnotit posun studenta/ky v rámci daného semestru, naplánovat si další plnění povinností a rozvoj, vyjasnit nejasnosti související především s plněním portfolia a závěrečné práce mezi studentem/kou a vedoucím práce či dalšími účastníky rozhovoru, případně též nejasnosti týkající se průběhu studia a v neposlední řadě může sloužit jako nácvik na závěrečnou zkoušku či obhajobu (student/ka může zodpovídat analogické dotazy související s plněním portfolia jako v závěru studia). Proto je absolvování postupového rozhovoru studentům výrazně doporučováno. Tohoto rozhovoru se povinně účastní vedoucí práce, případně může být zastoupen konzultantem. Dále, pokud je to termínově možné, se mohou (ale nemusejí) zúčastnit další účastníci: zástupce za propedeutický základ, pedagogické praxe, oboroví didaktici podílející se na výuce v programu či další zájemci. Vypsáním termínu kontroly a konzultace je pověřený vedoucí práce. K tomu lze využít termínů zápočtu předmětů XCZV21 Portfolio a závěrečná práce 1, XCZV22 Portfolio a závěrečná práce 2 a XCZV23 Portfolio a závěrečná práce 3, přičemž zájem o postupový rozhovor student/ka vyjadřuje přihlášením se ke „zkoušce“ v danému termínu, kde si student/ka vybere variantu kontroly s/bez rozhovoru. Splnění povinností pro daný semestr vyznačí vedoucí nejpozději do 14 dnů po termínu zápočtu vedoucí práce do IS jako zápočet příslušného předmětu, případně v tomto období kontaktuje studenta/ku k doplnění materiálů či vyjasnění nejasností.