Ceny děkana PřF 2025

Michal Červenka úspěšně dokončil bakalářské studium matematiky s výborným studijním průměrem 1,16 a zařadil se mezi 6 % nejlepších studentů. Ve své bakalářské práci se věnoval parciálním diferenciálním rovnicím, přičemž prokázal hluboké porozumění nad rámec běžného studijního programu a schopnost srozumitelně prezentovat odbornou problematiku. Již v posledním ročníku bakalářského studia byl jako vynikající student osloven a následně vedl dvě skupiny cvičení jednoho ze základních kurzů. Zpětná vazba od studentů i jejich vyjádření v předmětové anketě dokládají, že se výuce věnoval s maximální péčí a velmi úspěšně.

Lucia Iľkovičová je mimořádně talentovaná studentka, která se může pochlubit vynikajícím studijním průměrem 1,0. Díky svému nadání i extrémní pracovitosti se rychle zorientovala v problematice strukturních a interakčních vlastností Tau proteinu a jeho homologu Map2c, které studuje kombinací výpočetních a experimentálních metod. Významně přispěla k vědeckým publikacím i mezinárodním konferencím. Zkušenosti sbírala také během zahraniční stáže v biotechnologické společnosti Geneton a aktivně se zapojuje do vedení mladších studentů, výuky i popularizace vědy. Lucia je inspirativní osobností, která významně reprezentuje Masarykovu univerzitu doma i v zahraničí.

Patrik Matušů se během své vědecké práce vyprofiloval v samostatného a vysoce spolehlivého odborníka. Ve své diplomové práci se úspěšně věnoval náročnému tématu diferenciace neutrofilů z buněčné linie a jejich srovnání s buňkami izolovanými z periferní krve. Je spoluautorem dvou odborných článků, z toho jednoho připravovaného k publikaci v prestižním časopise Advanced Functional Materials. Zkušenosti dále rozšířil během vědecké stáže na Katalánské polytechnické univerzitě a aktivně se zapojoval i do výuky a vedení studentů. Patrik patří mezi nejúspěšnější studenty svého oboru a jeho vědecké výsledky přispívají k rozvoji aplikovaného biomedicínského výzkumu.

Gabriela Joanna Sečkářová absolvovala intenzivní studium v používání rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) na Ústavu geologických věd, kde prokázala vysokou samostatnost a schopnost rychle zvládnout náročný protokol. V technicky náročných situacích projevila mimořádnou přizpůsobivost a efektivně navrhovala alternativní řešení.
Její profesionální přístup je na této akademické úrovni výjimečný. Diplomová práce, napsaná vynikající angličtinou, je jasná a dobře strukturovaná, prezentace byla poutavá a výstižná. Studie analyzovala 40 jedinců ze dvou keltských komunit na Moravě a odhalila pestrou stravu založenou na obilovinách, mase a ovoci.

Eliška Šranková je výjimečná studentka, která se kromě vynikajícího prospěchu výrazně prosadila i ve vědecké práci. V rámci výzkumu připravila nové sloučeniny na bázi furo[3,2-b]pyridinu a zásadně přispěla k identifikaci sondy MU1700, doporučené konsorciem StructuralGenomics jako špičkový nástroj pro výzkum kináz ALK1/2. Tato sloučenina byla zařazena do portfolia předních etablovaných dodavatelů a je nyní dostupná globální vědecké komunitě. Eliščiny dosavadní úspěchy svědčí o mimořádném talentu, pracovitosti a vědeckém potenciálu.

Radim Štůsek již od počátku studia prokazoval mimořádnou samostatnost, analytické myšlení a hluboké porozumění vědeckým problémům. Díky kombinaci pokročilých znalostí matematiky a programování vyvinul unikátní nástroje pro automatizované zpracování dat. Je autorem čtyř publikovaných vědeckých článků s vysokým impaktem. Praktické zkušenosti získal také během zahraničních stáží v Innsbrucku. Magisterský studijní program zakončil s červeným diplomem, byl také oceněn ředitelem Ústavu chemie. Radim je excelentním řešitelem GAMU projektu a častým spoluorganizátorem popularizačních akcí Masarykovy univerzity (BIOSKOP, ViBuch, Noc vědců).

Lucie Švandová se během svého studia výrazně zapojila do výzkumu na Ústavu fyziky a technologie plazmatu, zejména v oblasti dielektrických bariérových výbojů. Během tohoto pobytu získala vědecký grant od agentury Mitacs na podporu výzkumu v rámci kanadské studentské soutěže (Cerma Student Scholarship Competition) a ocenění za 2. nejlepší ústní prezentaci na odborné konferenci Journée de la Recherche en Sciences et Génie - AEGSEG. Výsledky své práce dále prezentovala na mezinárodních konferencích v USA i Evropě. Aktivně se zapojuje do akademické a vědecké komunity, připravuje další publikace a organizuje popularizační aktivity ústavu.

Jakub Vácha během magisterského studia prokázal vysokou samostatnost a odbornost při zpracování diplomové práce. Ovládl práci s klíčovými laboratorními přístroji, jako jsou elektronová mikrosonda, elektronový mikroskop, Ramanův spektrometr a další. Vedle diplomové práce se zapojil i do dalších mineralogických projektů, přičemž výsledky pravidelně publikuje v recenzovaných časopisech a prezentuje na konferencích. Jeho studijní výsledky byly vynikající – magisterské studium absolvoval s vyznamenáním a zařadil se mezi 1 % nejlepších studentů v oboru. Aktivně se zapojuje do akademického života jako člen akademického senátu, spolku SEG a podílí se na propagaci geologie.

Ladislav Bartoš je prvním autorem či spoluautorem pěti publikací v impaktovaných časopisech, včetně článku v Nature Communications (2023), kde se podílel na objevu nové lipidové scramblázy VDAC. Jeho práce přináší zásadní poznatky o transportních procesech v membránách a má potenciál pro vývoj nových léčiv. Ladislav je aktivním členem výzkumných týmů, držitelem ocenění MUNI Scientist 2024 a podílí se také na vedení mladších studentů.

Markéta Bosáková je zároveň i studentkou doktorského studia na univerzitě v Malaze. Specializuje se na akustickou a optickou spektroskopii laserem buzeného plazmatu, s důrazem na simulaci marsovských podmínek v unikátní termovakuové komoře. Je autorkou publikací v časopise Spectrochimica Acta a její výzkum se vztahuje k analýze kalibračních terčíků NASA z mise Mars 2020. Její práce byla oceněna jako jedna z nejlepších studentských přednášek na EMS LIBS konferenci. Markéta Bosáková je považována za klíčovou členku výzkumného týmu UMA LASERLAB a významně přispívá k mezinárodnímu kosmickému výzkumu.

Karolína Bořánková se ve své disertační práci zaměřila na roli mitochondriální dynamiky v patogenezi dětských nádorů a objevila mechanismus, jak lze překonat rezistenci těchto nádorů, což má významný klinický potenciál. Výsledky publikovala ve špičkových časopisech, včetně Cell Death & Disease, a její práce byla zařazena mezi nejzajímavější články vydavatelství Springer Nature. V magisterském studiu získala grant rektora MU v kategorii Vynikající diplomové práce, v roce 2020 promovala s červeným diplomem a ve stejném roce byla oceněna Cenou Děkana PřF. Kvalitu Karolíniny vědecké práce podtrhuje ocenění Brno PhD Talent Finalist 2020.

Nominace Jakuba Máčaly je založena na excelentních výsledcích jeho vědecké práce. Náplní jeho výzkumu byla oblast využití různých typů nanomateriálů a nanočástic pro konstrukci optických bioanalytických systémů. Jakub Máčal je prvním autorem dvou publikací v prestižním časopise AnalyticalChemistry a ovládá unikátní přístrojové vybavení, které zajišťuje i dalším kolegům. V laboratoři je známý jako spolehlivý a ochotný mentor mladších studentů a aktivně se podílí na popularizaci ústavu. Po dokončení studia bude pokračovat ve výzkumu v rámci CEITEC MU.

Jan Mičan absolvoval prestižní vědecké stáže na Weizmannově institutu a Univerzitě v Cambridgi, kde se podílel na vývoji léčiv pro mozkovou mrtvici a Alzheimerovu chorobu. Je (spolu)autorem několika odborných článků v prestižních časopisech a držitelem grantu IT4Innovations i ocenění Brno PhD. Talent. Kromě výzkumu se věnuje výuce a vedení studentských projektů a je zakladatelem a organizátorem Interaktivního biologického semináře IBIS. Jan Mičan patří mezi nejvýraznější studenty své generace a jeho práce je příkladem excelentního propojení vědy, výuky a popularizace.

Klára Panda se zabývá výzkumem evoluce struktury rostlinných chromozomů a má za sebou dvě zahraniční stáže v Německu a Argentině, kde získala pokročilé metodické zkušenosti. Publikačně je velmi aktivní, s několika články v prestižních časopisech jako Annals of Botany nebo Scientific Reports, a je první autorkou u tří z nich. Je úspěšnou řešitelkou projektů GA ČR i vlastního tříletého grantu Brno Ph.D. Talent a zároveň se podílí na výuce i organizaci odborných konferencí. Za své výsledky byla oceněna Cenou děkana Přírodovědecké fakulty MU a získala uznání děkana za diplomovou práci na Mendelově univerzitě.

Roman Přibyl prokazuje vynikající akademické výsledky spolu se systematickým a kreativním přístupem k vědecké práci. Je velmi svědomitý a jeho schopnost spolupracovat a pozitivně přispívat v týmovém prostředí je výjimečná. Zaměřil se na vývoj mědí dopovaných vrstev pomocí nového monomeru a ovládá moderní diagnostické metody. Publikoval čtrnáct článků v mezinárodních časopisech a vystoupil na několika prestižních konferencích. Za své výsledky obdržel v roce 2021 ocenění pro nejlepšího studenta bakalářského a magisterského studia.

Barbora Rudzanová ve své disertační práci popsala doposud neznámé účinky látek PFAS na lidskou imunitu pomocí náročného sekvenování a pokročilé bioinformatiky. Její výzkum významně přispěl k pochopení mechanismů, jimiž tyto chemikálie ovlivňují imunitní systém, a popsal i rozdílné účinky na mužský a ženský organismus. Výsledky byly publikovány ve třech prestižních časopisech. Výzkum byl oceněn i na národní úrovni Cenou Učené společnosti ČR a cenou od francouzského velvyslanectví za přínos v oblasti environmentálních věd. Mezinárodní význam výsledků vyústil v pozvání k přednáškám na PFAS sympoziu pořádaném Vídeňskou univerzitou a na mezinárodním kongresu EUROTOX. Kromě vědecké činnosti se aktivně věnuje popularizaci vědy a reprezentaci Masarykovy univerzity.

Lenka Skřápková se své disertační práci zabývá strukturní krystalografií, krystalochemií a mineralogií významných skupin turmalínu a allanitu, které mají klíčový význam jako indikátorový minerál a zdroj prvků vzácných zemin. Je spoluautorkou tří publikací v mezinárodních časopisech Mineralogical Magazine a American Mineralogist. Doktorandka je vysoce kvalifikovaná v oboru monokrystalové difrakce, svou kvalifikaci prohloubila během stáže v Itálii, na prestižním pracovišti Dipartimento di Scienze della Terra na univerzitě La Sapienza.

Miloslav Štěpán dosahuje vynikajících studijních výsledků a je výraznou osobností v oblasti 2rozměrné algebry. Ve své diplomové práci se zaměřil na dosud méně prozkoumané, ale významné laxní algebry a morfismy, přičemž přinesl originální výsledky týkající se například faktorizačních systémů, dvojitých kategorií či laxních adjunkcí. Výsledky jeho práce již vedly ke dvěma samostatným publikacím v prestižním časopise Theory and Applications of Categories a mají potenciál významně ovlivnit další vývoj v oboru. Aktivně se účastní mezinárodních konferencí a jako lektor je studenty vysoce ceněn. Jeho dosavadní úspěchy dokládají mimořádný talent pro teoretickou matematiku a hluboké porozumění ve zkoumané problematice.

Jitka Vaculíková je výjimečná studentka doktorského programu Genomika a proteomika, jejíž vědecké výsledky i pedagogická činnost významně přispívají k prestiži Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřuje na analýzu proteinových struktur, interakcí a posttranslačních modifikací. Mezi její největší úspěchy patří zavedení metody SUMO assay, kterou si osvojila během stáže ve Vídni a jež vedla k mezinárodním spolupracím. Publikovala články v prestižních časopisech, jako The Plant Cell a Plant Journal, a pravidelně prezentuje na mezinárodních konferencích. Vedle výzkumu se aktivně věnuje výuce a vedení studentů, čímž dále posiluje akademické prostředí univerzity.

Jiří Doškař se již téměř padesát let výrazně podílí na utváření a rozvoji oboru molekulární biologie. Svou odborností, pedagogickým nadšením a mimořádnými komunikačními schopnostmi dlouhodobě inspiruje studenty i kolegy a pomáhá jim orientovat se ve světě vědy. S pečlivostí a důsledností se věnuje všem aspektům práce vysokoškolského profesora – od výuky a tvorby studijních materiálů přes vedení studentů až po vlastní výzkum a organizační činnost. Zastával řadu významných funkcí, mimo jiné jako vedoucí Oddělení molekulární biologie a genetiky, zástupce ředitele Ústavu experimentální biologie či předseda Genetické společnosti Gregora Mendela. Za svou vědeckou i pedagogickou činnost byl oceněn řadou prestižních vyznamenání, například Pamětní medailí Edwarda Babáka nebo Patočkovou medailí za přínos v oblasti lékařské mikrobiologie.

Miloslava Fojtová je dlouhodobě respektovanou a studenty vysoce oceňovanou pedagožkou, jejíž výuka v oblasti genomiky vyniká srozumitelností, systematičností a důrazem na otevřený dialog a respekt. Její schopnost vytvářet bezpečné a motivující prostředí napomáhá nejen odbornému, ale i osobnostnímu růstu studentů napříč obory. Aktivně reaguje na zpětnou vazbu a průběžně inovuje výuku – například předmět Metody v genomice nově koncipovala tak, aby odpovídal aktuálním vědeckým trendům a potřebám studentů. Významně se podílí na popularizaci vědy, vzdělávání odborné veřejnosti a podpoře mladých talentů, včetně vedení úspěšných diplomových a bakalářských prací s publikačními výstupy. Její výjimečné propojení pedagogické a vědecké činnosti přináší trvalý přínos fakultě i studentům a činí ji inspirativní osobností akademického prostředí.

Jan Havliš vyniká nejen svou odborností, ale také hlubokým zájmem o studenty a kvalitu výuky. Vyučuje široké spektrum předmětů od bioanalytiky po interlingvistiku. Aktivně se podílí na rozvoji fakulty i univerzity, mimo jiné jako člen akademického senátu a předseda legislativní komise. Významnou roli hraje také v rámci Národního centra pro studium biomolekul, kde se věnuje oblasti genomiky a proteomiky. Jeho výuka je charakteristická jasnou strukturou výkladu, propojením teorie s praxí a otevřenou komunikací se studenty. I díky tomu je mezi studenty vysoce oblíbený a respektovaný. Jeho dlouhodobý přínos, inovativní přístup a ochota jít nad rámec běžných povinností z něj činí ideálního kandidáta na ocenění pro vynikajícího pedagoga.

Jaromír Šimša se věnuje dvěma hlavním pedagogickým aktivitám – přípravě budoucích učitelů matematiky a přípravě matematických olympiád na celostátní úrovni a mezinárodní úrovni. Je spoluautorem významných učebnic matematik. Vede kurz didaktiky matematiky pro magisterské studenty a úspěšně vedl desítky bakalářských a diplomových prací, většinou určené pro středoškolské pedagogy a pro budoucí řešitele matematických olympiád. V letech 2000–2019 předsedal ústřední komisi Matematické olympiády v ČR. Za svou činnost v matematické olympiádě obdržel v roce 2020 prestižní mezinárodní cenu Paula Erdöse za významný přínos k obohacování výuky matematiky v České republice a Oborovou matematickou medaili Jednoty českých matematiků a fyziků za rok 2024.
Jeho přínos fakultní komunitě spočívá především v práci s talenty, angažovanosti v matematické olympiádě a potažmo v popularizaci vědy a šíření dobrého jména fakulty.