Ředitelky center RECETOX a NCBR budou začátkem roku opět jmenovány do funkce, Ústav geologických věd povede Jaromír Leichmann

prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D. 

Jana Klánová je profesorkou environmentální chemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a čestný doktorát jí udělila švédská univerzita v Orebro. Ve svém výzkumu se zabývá environmentálními a zdravotními riziky spojenými s výskytem toxických látek v přírodním, pracovním a rezidenčním prostředí, vodě, potravinách či výrobcích, a obecně tím, jak přírodní a společenské prostředí i lidské chování a volby působí na zdraví populace a rozvoj chronických onemocnění.  

Ředitelkou centra RECETOX je od roku 2013 a od roku 2020 koordinuje prestižní evropský projekt CETOCOEN Excellence, jehož cílem je prostřednictvím dlouhodobého partnerství („Teamingu“) se špičkovými evropskými univerzitami přebudovat centrum RECETOX na Evropské Centrum excelence pro výzkum lidského expozomu a dopadů environmentálních expozic. Vede také evropskou (ESFRI) infrastrukturu EIRENE, podílí se na budování Globálního expozomového fóra i evropského Partnerství pro analýzu chemických rizik (PARC).  

V uplynulém období se nám otevřela celá řada nových příležitostí. Teď musíme do těch otevřených dveří vstoupit a potenciál nových výzkumných směrů a partnerství co nejlépe využít.   

Nejvyšší prioritou centra RECETOX na následující dva roky je podle ředitelky Jany Klánové úspěšně ukončit Teamingový projekt.  

„Je třeba zajistit, že Evropské centrum excelence bude dlouhodobě udržitelné a bude dále rozvíjet všechny oblasti své činnosti i po skončení osmiletého grantu. Musíme investovat do modernizace výuky (včetně anglického programu, který s podporou projektu ERASMUS MUNDUS tvoříme s univerzitou v Rennes a dalšími partnery sítě EDUC), získávání kvalitních studentů, upgradu infrastrukturních kapacit, výchovy nové generace RECETOX „leaderů“ i zajištění efektivního managementu,” sdělila Klánová. 

Během tří let je podle ní třeba dotáhnout implementaci evropské infrastruktury EIRENE koordinované centrem RECETOX, včetně založení právního subjektu ERIC řízeného Českou republikou, centrálního systému pro řízení přístupu k infrastrukturním kapacitám, referenčních laboratoří a datových center.  

„Máme před sebou také poslední tři roky evropského partnerství PARC, jehož vybrané aktivity má převzít právě EIRENE. Před pár měsíci jsme zahájili projekt Open Science II, kde máme zodpovědnost za vybudování několika národních repozitářů pro environmentální data. Máme před sebou rekonstrukci druhé poloviny pavilonu INBIT. A během podzimu jsme také podali celou řadu evropských projektů – jak jsme byli úspěšní, se dozvíme za pár týdnů,” dodala Klánová. 

RECETOX byl podle Klánové od počátku budován jako interdisciplinární pracoviště propojující expertízy (chemické, biochemické, biologické, matematické a statistické) potřebné pro řešení problémů reálného světa.  

„Původně environmentální zaměření se postupně rozšířilo i na studium vztahů mezi prostředím a zdravím, projekty Teaming nebo ERA Chair posílily naše kapacity v oblasti epidemiologie nebo biomedicíny,” uvedla ředitelka centra RECETOX Jana Klánová. 

„Unikátním rysem centra je jeho propojení s velkými výzkumnými infrastrukturami (EIRENE, ACTRIS, BBMRI, ELIXIR) a s aplikačními centry, které zajišťují transfer vědomostí do aplikační sféry a budování kapacit v rozvojových zemích. Brněnská Živá laboratoř, která podporuje regionální spolupráci výzkumných pracovišť, nemocnic, škol, průmyslových podniků, veřejné správy i obyvatel a je vlajkovým projektem strategie Brno 2050, získala v minulém roce evropský certifikát a členství v evropské síti živých laboratoří (ENOLL). To vše otvírá celou řadu nových příležitostí, které je možné vytěžit,” dodala Klánová. 

Týmy centra je podle Klánové potřeba stabilizovat, a ještě pevněji je napojit na evropský výzkum, využít unikátních infrastrukturních kapacit (například populačních studií, které už 35 let sbírají data o životě a zdraví Brňanů, akreditovaných laboratoří i datových a aplikačních center) a posílit roli centra v evropských partnerstvích a globálních sítích. 

„Nové výzkumné kapacity se musí promítnout i do modernizovaných studijních programů a regionálních partnerství – tam si hodně slibuji od Živé laboratoře,” popsala. 

prof. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr. rer. nat. 

Jaromír Leichmann je od roku 2019 profesorem geologie na PřF MU a nyní bude i nově jmenovaným ředitelem Ústavu geologických věd, který vedl už mezi roky 2007–2010. V roce 2010 byl zvolen děkanem této fakulty, kterou vedl po dvě funkční období až do roku 2018. Mezi lety 2003-2005 také předsedal Akademickému senátu PřF MU. 

Ve své odborné činnosti se zaměřuje zejména na magmatické a metamorfní procesy, petrologii a geochemii hornin. Podílel se i na řešení řady národních i mezinárodních projektů financovaných mimo jiné Grantovou agenturou ČR, Ministerstvem školství nebo programy Interreg a Norway Grants. Je autorem desítek odborných publikací a jeho práce je dlouhodobě citována v mezinárodní vědecké komunitě. 

Bude nutné získat za pracovníky v důchodovém věku adekvátní náhradu 

Za prioritu Ústavu geologických let na následující roky považuje budoucí ředitel Jaromír Leichmann nutnou personální obměnu.  

“Na ústavu je pět pracovníků, profesorů a docentů v důchodovém věku.  V následujících dvou letech bude proto nutné získat za pracovníky, na kterých dosud stojí výuka, akreditace i výzkum, adekvátní náhradu,” popsal Leichmann. 

Kromě udržení publikačních výkonů v klasických geovědních disciplínách jako je například paleontologie nebo mineralogie je podle Leichmanna důležité, aby se ústavu podařilo sledovat hlavní trendy v současné aplikované geologii.  

“Zejména studium kritických surovin EU, ochranu a využívání podzemních vod a další problematiku související se změnou klimatu a podzemní ukládání surovin, zejména vodíku, a odpadů jako vyhořelé jaderné palivo, dodal Leichmann. 

prof. RNDr. Michaela Wimmerová, Ph.D. 

Ředitelkou NCBR se stala poprvé v roce 2022. Ve své výzkumné činnosti se věnuje zejména strukturně-funkčními studiemi proteinů, jejich zapojením do výstavby neobvyklých sacharidových struktur a jejich specifickému rozpoznávání. V NCBR před pětadvaceti lety vybudovala i svou výzkumnou skupinu glykobiochemie.  

Profesorkou biochemie je od roku 2013. Zároveň je garantkou doktorského programu Life Sciences (Vědy o živé přírodě). Ve vědecké komunitě je dlouhodobě aktivní, působí či působila v národních i mezinárodních organizacích jako například v International Glycoconjugate Organisation, Czech Science Foundation, Federation of European Biochemical Societies či České společnosti pro biochemii a molekulární biologii 

Chceme přispět k obrazu naší fakulty jako moderního špičkového pracoviště 

“Za dobu mého vedení ušlo NCBR významný kus cesty k vytvoření své jasné identity a profilace v oblasti strukturní biologie, bioinformatiky a biologie rostlin. Do budoucna bude nutné klást důraz na špičkový výzkum propojený s kvalitní výukou a výbornou propagací, abychom oslovili nadějné a motivované studenty i vědecké pracovníky, a dále propojovat aktivity ústavu NCBR s dalšími ústavy Přírodovědecké fakulty i CEITEC MU,” sdělila ředitelka NCBR Michaela Wimmerová. 

Kompozice výzkumných témat na NCBR dává podle Wimmerové dobrý předpoklad k řešení důležitých experimentálních otázek nejen na molekulární úrovni, ale i v souvislostech s celými buňkami či organismy. 

“Pro budoucí období se dá očekávat, že se studium molekul v oblasti strukturní biologie bude posouvat ke komplexnějším otázkám, ať již na úrovni zpracování informací a oprav DNA, zpracování a degradaci RNA, interakcí mezi proteiny, nukleovými kyselinami a malými molekulami, rozpoznávacími procesy či studiu souvislostí mezi strukturou a funkcí biomolekul,” popsala Wimmerová.  

Velký důraz zaměřují také na rostlinnou biologii zkoumáním molekulárních komplexů pomocí genomických a proteomických přístupů. “Jeden z klíčových pilířů naší expertízy je oblast výpočetních metod a bioinformatiky, od rozvoje klasických přístupů molekulové mechaniky, výpočetně náročných kvantových výpočtů, až po jejich aplikace a tvorbu nových softwarů,” uvedla. 

Za poslední tři roky se centru podařilo nastavit jasně definovanou úroveň kvality výuky, na kterou se chtějí podle Wimmerové do budoucna významně soustředit. 

“Jednou z klíčových oblastí rozvoje je bioinformatika, kde jsme na základě spolupráce s docentem Davidem Šafránkem z FI MU nově akreditovali navazující magisterský program Bioinformatika a podílíme se i na výuce v bakalářském programu. Zájem o studium byl nad očekávání dobrý, aktuálně probíhá pilotní ročník studia, podle kterého budeme dále upravovat nastavení obsahu i formátu obou programů. V rámci doktorského studia jsme podpořili akreditaci sdíleného programu s ústavem experimentální biologie, v rámci celé fakulty přispíváme k vytváření standardů studia formou zavádění osvědčených forem monitoringu, tzv. Thesis Advisory Committee a podobně,” popsala Wimmerová. 

V rámci propagace ústavu vnímá jako důležité využití všech možných dostupných komunikačních kanálů, kterými mohou dlouhodobě a atraktivně oslovit nejen skupinu zájemců o studium, ale také vědeckou komunitu a širokou veřejnost.  

“Tímto způsobem chceme posílit povědomí o aktivitách na NCBR a přispět i k celkovému pozitivnímu obrazu naší fakulty jako moderního špičkového pracoviště,” uzavřela Wimmerová.